Přepis rodové pamětní knihy - 3. část
Paměti rodiny Houšteckých ze Lhoty 1756 – 1882
poslední část kroniky, psaná Janem Houšteckým od r.1855.
Leta Paně 1862 Počala se stavjet silnice Okresny od Stary Boleslavje K melnyku.
Leta Paně 1864 co se zrušili Pansky špejchary obyli se prodalo a peníze se složili v kapitál pod dohlídkou výboru.
Ja Jan Houštecký jsem začal psati od roku 1855.
Leta Paňe 1855 roku potlouklo v noci na svatého Víta vod jedenacti do dvanacti hodin tak silne že okolo celi vesnice nevostalo ani klas vobýli stát jařiny se sebrali ale vozim byl pryč tak že jsme ze všeho žita vimlátili 1,5 strich a to bylo ještě špatný tak jsme museli žito všecko koupit naseli jsme pak obili jeden strych za 10 zlatych. Pansky špejchary byli hrozny tak že jsme nemneli co dlužit.
Leta Paňe 1863 roků byla tak mneka zima že jsme vod vanoc vorali až do jara a tů samou zimů byli silný bouřky tak že 17. Ledna uhodyl hrom na stodolu do kastela a spálil celej vrch.
Leta Paňe 1863 Potlouklo u Nedomic U Vodňan Všetat a vcelem vůkolí pod Dřisa tak silne Dne 17. Června že mneli žita všechny pryč nebylo z nych nic a jara byla tuze špatným.
Roku 1864 dne 6ho zaři se z obecního kalů vilejvalá voda dala se ovči žlabky Odpoledne se začala vilejvat kalovína Dne 8ho zaři byl svátek narozený Pany...tehdy přes ten svátek mnoho vody do kůlů ??? přibyla tak se musela dne 9ho Zaři dopoledne zase voda vilejvat odpoledne se počala kalovina vozit a vozilo se 1,5 dne to jest do nedele tehdy se vivezl celej kal prameny mnoho zapadli byli přece na doliků naproti našim oknům prameny se tlačili předce se celej kal jak se patři vivezl že nezůstala jen asi čtvrtina řitkyho bahna ktere se nedalo pro řitkost ničim brat.
Jan Houštecky
Pan Buh vidý kdo koho šidy. Sam sebe byje kdo nemravne žije.
Letta Paňe 1865 Bila dloůha zima tak že dne 28 Března padal sních 24 hodyn a napadlo ho tak mnoho že jeden Občan skrz naši Obec z Hlavna jel nasaních dne 1ho Dubna. Ale při padání sněhu náramný vítr byl tak sfoukal snehů do zavjeje až 1,5 lokte a pak dále mrzlo až do 5ho Dubna led na stojatych vodách trval až do 8ho Dubna sních v zavjejich trval až do 8ho Dubna tehdy se selo první ů naší Obce dna 8ho Dubna. Rany jara byli pjekný ale pozný pro sucho ani nemohli vymetat ani jak patři nevyšlo co se později selo tak višlo 1 díl a dva dýli vostalo pro sucho v zemi, nebo jak sních slez tak 7 nedel nepršelo zak zemne pod snehem ulehli že v těžkejch zemich naramne se rospůkali toho roku byla ouroda tůze špatná tak že v celé Obce nebylo ani kus slámy na povřísla a zeleniny byli taky pro snech špatni a mnoho promrzlo.
Toho roku byla parna přenesmírný tak že dne 29ho Srpna na 30ho v noci Srpna byla tak veliká bouřka že žádný starý človjek takového Božího dopuštění pamnetliv nebyl nebo tůž noc tak silne hrom tloukl že v Stari Boleslavy na třech mistech uhodil i do kostela Paní Marie tam ale chvála Bohů nic neuškodyl nebo tam nad bokovejma dveři co jsou na půlnočny stranu oknem vletel tak jenom tamnejší obraz a rám očoudyl a korůnů nad oltářem dolů schodyl.
Druhy uhodyl do domu Pana Karouška naproti francovejm takže byla vjetšina domů v popel obrácena a třetí napísku jedna chalupa též byla od uhozeni vipálena. V Obci Křenek uhodili do stodoly tež celá shořela a na mnohých místech uhodil do stromů bleskot a při tom byl přenáramný vychr burácel tak že se zdálo že se celá příroda zbouřila všickni živlové bůráceli a to trvalo skoro po celou noc bleskot a namnohich mistech mnoho ohňů od hroma tů noc bylo vidět.
Leta Paňe 1866 Bila zase tak mneka zima že od vánoc žádní sních ani mrazi nebyli tak že mnozi rolníci zalabem hnet 20ho Ledna seli ječmen.
Tento Rok 1866 byl pro celou Českou zem velmy nešťastný a pro celé Rakouské mocnařstvý neboť se hned z jara velke vojska do Čech stahovala na hranyce Pražský byly to smutné doby když v Kvjetnu mnesíci vojska skrz brandýz a Boleslav maširovala a take skrz naši Obec maširovaly Taljany a Uhři tedy musely všichny ktery nemneli Opšity rukovati ať byl ženatý nebo ne vojska rakouska musela se nadvy roztrhnouti do Italije naproti Králi Sardynskému Viktorovy Emanuelu a naproti Krály Pruskemu. Bitva byla svedena na prvny u Nahodu, u Skalice, u Turnova u Podole dne 26. Června druhá dne 28ho Června Nasv. Petra a Pavla. Obje tyto bytvi neštastne pro Rakousko dopadli neboť musela Armáda Rakouská s celou silou ustopiti k Hradci Kralovemu a Kjosefovů a tak mnely Prušáci dočech volny pristup neboť tu nebylo žádného vojska a tak byli prušáci dne 28 června již v Mladé Boleslavy bylo jich asi 600 set neco kavaleryje nekolik del a ostatny Infateryje a tem musilo Mnesto všecko co potřebovali dat a odtud vyjížděli po okolnich vesnicich a mnestech a všecko jim musily lidy dát.
A tu povstal náramný zmatek lidi se počali ot tam tut stehovat a tu i k nám nektery vistehovalci přijeli.
Třetí bytva byla svedená dne 3ho Července u Hradce Králového a u Jozefova a i ta nešťastne dopadla pro Rakousko neboť byli vojska Rakouska mezi vody mezi rybnyky a zalabe přemoženy to bylo hrozne neboť musela celá Armáda couvat přes mosty nemohli pro velikou sílu vojska stačit tedy bylo mnoho vojska do labe a do rybnyků vehnáno a mnoho kanonů a kony bylo do vod zahnáno a strata vojska se počítalo na 80.0000 tisic a přišlo k zabyti, a k zajmuty, a k utopeny. Nejviši velitel celé Armády byl fon (Uher) Benedek, niší byl Baron Koblnec a Klam Kalas naktereho se celá vyna skladala že byl falešný.
Před bytvou u Hradce Králového byla Četnicka hlydka vislana do Tuřice aby drželi hlidku kdyby se bližili Prusové bylo jich na 70 mužů tito ale vlezli do hospod svoji povynost zanedbali tu se stal venku křik že Prusové dou od Benatek ony nechavše tam pečenou husu jenž jim byla kjidlů předložena a jeden tam nechal klobůk a utíkali k staré Boleslavi stoho povstal náramný zmatek neboť byli Mosty strhany a tu se teprve počali lidy stahovati zalabe a dal za Prahů kdo co mnel shovával do sklepů a kam kdo moch staveny mystem zůstaly prazny. Tretiho Července přišlo nařízeny od Pražskýho Krále aby se sčerstvosti zase všechny mosti udelali tak musily delat most v Brandejse. A tu se Prušáci počali do celich Čech hrnouti nejvice jich šlo do Prahy po silnyci co de k mochovů tito casi byly smutne neboť bylo vnaši zemy naramna sila nepřátel a ti místem mnoho pobrali dobytka a všechno co bylo k jídlu kam přišli muselo se jim dát jednomu muži rano kafe housky nebo chleba a máslo a v půli půldne za se chleba a masla kvobjedů jednu kusu masa jednu más pýva k svačině za se chleba a másla a k večeři kafe a maslo schlebem a tak se počítalo na jednoho muže dene, za to žadny nedostal nyc.
Prušáci se dostali až k Vydny a tak Císar Pan byl nucen vzity přímneří neboť byl strach aby se nezmocnili Vídne. Příměří se stalo vpůli Července a od toho času vojsko Pruske si musilo všechno platit. Pri teto neštastne Válce musela dát země Česká 140000 for Fištronu ti nakládali v Praze všechny makaciny Oves a Seno a ti stáli tři dny u Prahy na Invalit place a od nás ze Lhoti byli z Čísla 2ho Vaclav Stary, z čísla 11 Václav Houštecký, z čísla 12ho Josef Houštecký a z čísla 15 Jan Houštecký a ti tam z domova vyjeli Dne 21ho Června a byly tam 8 neděl neboť byli zahnani až do Prahy a tam fasovaly pro sebe i pro kone nejhůře že musili potom celi čas vedne vnoci pod sirym Nebem v poli stát. Mnoho kony tam pochcipalo vodnás tam chcípla kobyla sčísla 11ho a ty dostali všechny kone vod Císaře pana a moc jich bylo březích. Císař Pan musely dat Krály Pruskému 25 00000 mylijonu za náhradu. Po ukončené válce roku 1866 jel Císař Pán Franz Jozef vod Prahy k brandejsu a skrz Starou Boleslav k Benatkům a dále až nabojiště čekali sme u Svateho Václava a on slez u kostela a šel do kostela a tam obdržel požehnani to se stalo 31 Řijna 1866.
Toho roku byla v Čechach silna cholera tak že vedřísech umřelo přez 30 Osob a v Boleslavy mnoho jich pomřelo ale u nás chvála Bohu any žádný nestonal a to se přičítalo válce a tem cizim Narodum ktery naši vlast naskrz prolezli.
Roku 1868 Padal snich dne 11ho Dubna nabylou sobotu od rana až dovečera tak že nemohli lidí jet naskřišeni a skřišeni muselo odbejt v chrámu Pane Svateho Václava a napadlo snehu tolik že když jsme šli domu po skřišeni tak se lámali smetve z borovic.
Jaro bylo mokre Duben byl vlažny ale Maj nastal suchý a nepršelo celi mnesic Maj, Červen, Červenec, Srpen sucho bylo velké a parna nesmírny. Byla náramne malá žita, brambor bylo málo a špatni otavi skoro všechny uschli. Tak že byla naramna byda s krmenym.
Toho roku byla velkolepá slavnost základ Národního dyvadla dne 16 Kvjetna nate slavnosti byli všichni slovanské narody se sešli byli zde přitomny Rusové, Bulhaři, Srbové, Černá Hora, Rumuny, Slováci, Moravanu bylo mnoho, byli zde přítomny i z Ameriky byli zde český vislanci. Z Čech byla banderyje skaždeho okresu postava po česku jinač oblečena. Lidu bylo velike množství kam se obrátil všude se hemžilo lidstva náramná síla že nebyl žádný pamětník takového sejití lidu. Do základu Národního dyvadla byli přivezeny kameny ze všech památních kraju českych ba i z Moravy sem byli přivezeny kameny z velkou slavou se sem doprovazeli.
Toho sameho roku přišel 7ho Prosince tak silny vitr že namnoho tisíc sahů dříví v lesích povracel mnoho stodol spřevracel. Zde Velhotě shodyl vrch zestodoli Salačovy a vevukolnich vesnicich mnoho stodol spřevracel tak že lidé přes 90 roku stare takovy Boží dopušteny nepamatoval.
Letta Paňe 1869 Byl obnoveny s:v: kříž u školi a noví zábradlí okolo nej dany. též byl novi kříž uzvonečka postaveny a dne 19ho Září Panem Děkanem st.Boleslavským Jozefem Horčicím a Františkem Panochem co kalpanem posvjecen mnoho vukolních lidu přitomno byli. Ke cti Pana Děkana vijelo 9 občanu Lhoteckých nakoních až na silnici a doprovodyli ho až ke škole a pak se šlo pruvodem k novemu křiži když byl posvjecen. Jan Houštecký to psal.
Letta Paňe 1869 Mnel jsem kopulaci dne 21 Zaři jmenovite na s:v: Matoše Evangelisty
Zmarií Čurdovou z Konětop odával nas velebni pan Ludvyk Jozef vhlavně kostelním Mladenci byli Jan Houštecký čísla 15 též Jan Houstecky čísla 12, a Družičky Marie Svobodova číslo 7 a Ana Svobodova z Konětop. Buch Žehnejž a opatruj nas Po všechny dní našeho života Pochvalen buď Pan Ježíš a uctěn buď sv. Kříž.
Letta Pane 1870 Strhla se válka mezi králem Prusky a Napoleonem III. Císařem Francouzským a zle pro francii dopadla neb byl cisař zajmut a narod musil se sám branit. Toho Roku dobyli Paříž a všechni pevnoste a musili Francouzi dát náhrady 5,000,000,000.
Letta Pane 1871 Vihořel Borek neb zustali jen 4 staveni.
Letta Pane 1872 Buch dopustil na Česko zem velke neštěstí neb jmenovite tu noc před nejsvjetější Trojicí dne 25ho Kvjetna strhli se mračna na polední strane čech totiž U berouna, Užatce, u Plzne a spusobene škody pačili na mnohokrát stotisíc do vlády obdrželi 100000 přispevky zbyrali se po celém Rakouským mocnařstvy.
Leta Pane 1873 Byl zde velky manevr vojska se čitalo na 40000 začal dne 9ho Zaři zabrandysem a trval po 3 dní u Benatek skončil byl přitomen Zemne Pan a nejvyší jenerálové. Po manevru vyšla komise ktera pozustavala ze 2 rolniků od Prahy 1 komisara od hejtmanství a z dustojniků vojenských všechny škody od vojska na polych učinena byly odhadnuté a dobře se zaplatily.
Leta Paňe 1874 Bil obnoven kostel pany marye ve Staré boleslavy.
1877 byl obnoven kostel u Svateho Václava ve Stare boleslavy.
Leta Paňe 1881 byla dlouhá zima však v Kvjetnu mrazi nebyli tak že okurky se pjekne chytili bylo teplo. v Červnu pak nastaly takovy studeny vjetri že nebylo možno venku pracovat jak to zablo to trvalo do 12 Června za ten čas skoro všechny laštovky zhynuly dílem hladem a zimou a okurky tež přez 2 třetiny spáleny byli toliko na nekterych polych ale většina byla načisto prič ja mnel okurky nadlouhym v travje zarostly ti mne ostali 3 dyly ostatní byly načisto prič. Toho roku sme sazely okurky 21ho Června v čižímach a na zahrade docela znovu v prutinách sem zbyval nadlouhym dne 26ho Července prodal sem je za 2 f 1 kopu Votavy byly až do svateho Martina a dale na lukách. V adventu přišly pjekne časi voralo se až do vanoc.
Leta Pane 1882
Leden toho roku byl docela bez snehu Unor byl tež bez snehu. Ke konci Unora pustil led a bylo teplo tak že zalabem začaly sejt. Březen začal teplým počasím. Sel sem první 11ho Bŕezna že bylo teplo tak stromi o sv.Josefa byly plny poupat a rašily. Duben začal teply však noční mrazi stedene vjetry a mrazi trvaly. Kvjeten byl spočatku pjekny až do 10ho pak přišly studené vjetry což trvalo přez tiden posledniho přišel veliký déšť a výtr kdež zabrandýsem mnoho stromu skácel.
Mnesic Červen začal krasnym počasim hojnost deštu a tepla až do 8ho Června když nastaly studene vjetry trvaly 14 dny pak nastalo krasne počasí až dokonce Července započal krásnýmy počasí mírne dešte s teplem ktereš trvaly až do 23ho do té doby se mnoho žita sklydylo od 24 Července počalo pršet takže každý den kolykrát pršelo obyly co leželo rostlo za cely tiden nic se sklydyt nemohlo pršelo do konce mnesice.
Mnesic Srpen počíná deštěm a studenymy vjetry tak že okurky jsou popáleny a uhnivají mokrem a zimou. tisice mandel obylý leželo na polych zrostle toho roku též mne na 90 mandel Obyly zrostlo. Ještě že pan Buch dal že sem než pršet začalo 180 mandel suchého a pjekneho žita domu dostal.
Listopad je též deštivej po pulky mnesice napadlo hojnost snehu ktery ležel přez tíden že byla zem dost namočena. S toho přišla velká voda tak že vistupovala až na louku moji u kanálu.
Mnesic Prosinec napadlo mnoho snehu zčehož zase přišla velka voda co trvalo do vanoc .
O vanocich hodne mrzlo tak že ledy byly po všech lukách a polych vukol labe opjet bylo mnoho do noveho roku.
Rok 1883 byl pro mně a celou mou rodinu velice nešťastný neb přikvapily strašlivé bouře v červenci dne 13. července zde potlouklo žito, též zelenina a to vše nebylo dost neboť dne 18. července se strhla strašná bouřka nad obcí naší, která pro mne strašně skončila neb uhodil hrom do mé stodoly, která v okamžení celá v jednom ohni stála. Zároveň mi shořelo 6 fůr sena a 3 fůry čistého sena též shořelo 30 mandel žita 1 žebřiňák žita a vše co v stodole bylo poněvadž stodola byla celá dřevěná... (Poznámka: dopsat požár - str. 88-93, pojištění chalupy i stodoly, podrobný rozpis kolik stála nová stavba, podezření, že požár mohl úmyslně založit soused Zalabák, atd.)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Neboštík tatinek zemřel 8. Října 1872 na žaludeční křeče, 10. Října měl pohřeb. Byl stár 69. ( František Houštecký, chalupník v č.6)
Neboška maminka zemřela 29. Ledna 1894. 31.Ledna byla pohřbena. Stáří 87 let. (Magdalena Houštecká, roz.Berounská ze Křenku č.1)
Neboštik bratr zemřel 9. Března 1878. (Václav Houštecký, chalupník v č.11, 45 let, zánět plic)
1871 narodil se nám František na sv. Jana Křtitele 24.6. (dědic hospodářství ve Lhotě č.6)
1873 se narodila Naninka 13.března.
1877 se narodila Marijánka 3.10. (Marie, manželka Františka Klímy, svatba 5.11.1896)
1867 zemřel švagr Svoboda na zapálení mosku dne 5.9. ve věku 39 let. ( Lhota č.7, Jan Svoboda, obecní představený a gruntovník)
Text přepsala Věra Stříbrská, Mělník 2004
Poznámky doplnila Libuše Švecová, Hradec Králové, březen 2018
